Rádi na svých výletech objevujete méně známé zajímavosti? Vydejte se do lesů na severním okraji Plzně, kde se ukrývá unikátní kolomazná pec, jediná svého druhu v Česku. Dostanete se k ní po naučných stezkách, které vás provedou krajinou Boleveckých rybníků a přiblíží historii, přírodu i zapomenutá lesní řemesla.
Kolomaznou pec najdete v polesí Branty v Plzni-Bolevci, na severním okraji přírodní rezervace Kamenný rybník. Stačí pár minut od centra města a ocitnete se v krajině, kde se lesy a rybníky propojují s historií každodenního života našich předků. Celá oblast Boleveckých rybníků patří mezi turisticky oblíbené lokality. V létě láká ke koupání, v zimě k poklidným procházkám tichou krajinou, sáňkování i bruslení. Samotná přírodní rezervace obklopující jeden z rybníků, tzv. Kameňák, navíc ukrývá vzácné rašeliniště, které plynule přechází rašelinišťový les. Ten je domovem mnoha vzácných druhů rostlin i živočichů.
Staňte se členem FB skupiny Fajnvylety.cz a získáte přístup ke stovkám tipů na zajímavé výlety. Podělte se o fotky a zážitky z vašich výletů.
Proč je kolomazná pec v Plzni tak unikátní?
Kolomazná pec v Plzni-Bolevci je mimořádná hned z několika důvodů. Jde o jednu z nejzachovalejších pecí svého druhu ve střední Evropě a s velkou pravděpodobností o jedinou dochovanou kolomaznou pec v České republice. Přestože dnes působí jako rarita, ve středověku a novověku byly podobné pece poměrně běžnou součástí lesních oblastí. Vznik této pece je tradičně kladen do poloviny 18. století, ale výroba dehtu a kolomazi má v našich zemích mnohem hlubší kořeny. Kolomazné neboli dehtářské pece jsou ve střední Evropě známé už od 14. až 15. století. Stávaly vždy v blízkosti lesa, protože dřevo bylo základní a zcela nezbytnou surovinou.
Dehet měl v minulosti všestranné využití. Sloužil jako konzervační a impregnační prostředek, chránil dřevo, lodě, sudy i nářadí. Z dehtu vyráběná kolomaz byla po staletí univerzálním mazadlem. Používala se na vozy, stroje i zemědělské náčiní, a to až do 19. století, kdy ji začala vytlačovat levnější průmyslová výroba minerálních olejů. S úpadkem tradiční výroby zanikala i většina kolomazných pecí. Bolevecká pec ale měla štěstí. Před úplným zánikem pec zachránili členové Klubu českých turistů, kteří se o ni začali starat už na počátku 20. století. Další opravy probíhaly ve 30. letech a významná obnova přišla v 80. letech díky Českému svazu ochránců přírody, včetně archeologického výzkumu v roce 1984.
Ke kolomazné peci vás dovedou dvě naučné stezky
Kolomazná pec není zdaleka jedinou zajímavostí boleveckých lesů. Dovedou vás k ní hned dvě tematicky velmi bohaté naučné stezky, díky nimž se výlet promění v opravdový zážitek. Pokud vyrazíte s dětmi, ideální volbou je Zážitková stezka Spejbla a Hurvínka. Pohádková trasa plná hravých zastavení provede malé i velké návštěvníky krajinou Boleveckých rybníků zábavnou a přístupnou formou. Stezka je vhodná i pro kočárky, takže si ji užijí opravdu všichni.
Pohádková stezka se na několika místech protíná se Sigmondovou naučnou stezkou, která má výrazně přírodovědný a historický charakter. Připomíná významného lesnického odborníka, profesora Josefa Sigmonda, a zavede vás do míst, která mají jedinečnou atmosféru. Čeká vás lokalita U Řezníka opředená strašidelnými pověstmi, přírodní rezervace Petrovka s výskytem orchidejí nebo jeskyně v Petrovské jámě. Právě propojení zábavy, historie a přírody dělá z této trasy výjimečný výletní okruh. V blízkosti Boleveckých rybníků je několik veřejných parkovišť, z nichž se můžete přímo napojit na obě naučné stezky.
Kde kolomaznou pec najdete?
Kraj: Plzeňský
Okres: Plzeň-město
Město: Plzeň-Bolevec
Kde se dozvíte více informací?
Turistické informační centrum Paluba Hamburk, Šumavská ul., 301 00 Plzeň
Tel: 722 989 952
E-mail: info@visitplzen.eu
http://www.icpilsen.cz
Tip na výlet v okolí stezky
Objevte také Selský dvůr U Matoušů v Plzni-Bolevci, jedinečné místo uprostřed plzeňského panelového sídliště. Přijďte na návštěvu do klidné oázy uprostřed Plzně! Nahlédněte do časů našich předků a poznejte, jak se žilo sedlákům v okolí Plzně a jak prožívali běžné každoroční činnosti.
